Pohostinnost po česku
V neděli a v pondělí dopoledne, tuším, že to bylo před čtrnácti dny, jsme mohli u nás ve Vejprnicích v parku mezi farou a školou zahlédnout dva koně a vůz. Na dnešní dobu dost nezvyklý způsob dopravy. Nebyli to ani komedianti ba ani kočující cikáni. Byli to dva mladí lidé z Francie, kteří jedou půl Evropy za svými přáteli u Prahy. Bohužel jsme se s nimi blíž nemohli seznámit, protože z místa byli vykázáni obecním úřadem. Trošku je to vyvedlo z míry, protože se jim to stalo při jejich cestě jen dvakrát - u nás a v Tachově. Trochu je to rozhodilo, protože zatím všude, kde projížděli, se setkávali se zájmem a přátelským přijetím. Třeba ve Weidenu o nich dokonce psaly místní noviny. U nás si tedy bohužel stačili vyřídit jen mejly, probrali jsme nad mapou jejich další trasu a oni byli nuceni odjet. Je to škoda. Kdyby zůstali déle, třeba by si z nich mohla vzít příklad naše vejprnická mládež. Ta, namísto popojíždění auty po vsi, by mohla zapřáhnou vozík a koně a vyrazit někam dál, než jen za naše humna. A za pár let, až třeba budou sedět na radnici, tak mít větší pochopení pro lidi, co nejezdí jen auty a jsou tak trochu jiní.
Pokud vás zajímá jejich dosavadní putování, tak se podívejte na jejich blog: http://est-roulotte.over-blog.com/ (Kdo neumí francouzsky, stejně jako já, tak se může buď francouzsky začít učit, anebo těm línějším (včetně mě) může pomoci google překladač: http://translate.google.cz/ )
Václav Rázek, 19.8.2012 