Také jste podepsali?
Pokud ano, tak jste byli vyznamenáni tím, že jste do schránky dostali na křídovém papíře osobní dopis pana starosty a paní ředitelky a to celé pod hlavičkou Chronosu. Mám sice na schránce nálepku, že nechci reklamu, ale budiž. Dopis našich spolurodičů jsem znal. Aby ne, podepsal jsem ho také. Pak jsem obrátil list a nestačil se divit. Pan starosta tam tyto matky a zároveň tím i všechny signatáře osočuje ze lži. Ale jak čtu jejich dopis, tak nějak nevidím, čím jsme si to zasloužili. Ať se koukám, jak chci, tak jsou v dopise ponejvíce otázky a případná fakta, která se k nim vztahují.Zmínka páně starosty o údajné lži mě připomněla případ z letošního jara, kdy on sám na veřejnosti lživě osočil syna pana Vostrého z patologického hráčství (kauza Hazard vedle školy). Ten bohužel za sebou nemá žádnou organizaci, která by na jeho obranu reagovala a podobný dopis rozeslala a hlavně zaplatila. Takže tenkrát ze strany páně starosty žádná akce, žádná omluva. A v případě Chronosu? Nic lživého, ale reakce naprosto nesmyslná, agresivní a hlavně urážející!
Vzhledem k tomu, že tu s rodinou bydlíme, tak jsem jedné z matek chtěl pomoci sbírat podpisy. A přitom jsem s hrůzou zjistil, že někteří lidé sice s dopisem bezvýhradně souhlasí, ale podepsat ho už se zdráhali. Někdo argumentoval tím, že by mohlo mít dítě ve škole potíže, a další svou nechuť podepsat zdůvodnil tím, že nechce, aby mu z obce dělali problémy. A tohle, právě ten strach vidím jako největší problém. Je to tak zlé, že se lidé bojí vyjádřit svůj názor?Jsou jejich obavy oprávněné nebo je to jen pozůstatek doby totality, kdy podpis pod podobnou věc téměř jistě znamenal potíže? A nebo, což je horší, je za tím reálná zkušenost našich spoluobčanů, kteří kdy byli pro svůj postoj nějakým způsobem znevýhodněni? Nevím, ale mám pocit, že pravda je tak na půl.
S. Zweig kdys napsal : Strach a pokora se dají vynutit, úcta a vážnost nikoli. A pokud stojí pan starosta o naši úctu a vážnost, tak by měl zmírnit své emoce a možná zase chodit po Vejprnicích pěšky a poslouchat nejen ty, kteří s ním z jakýchkoliv důvodů bezvýhradně souhlasí.
A na závěr chci poděkovat paní Lenártové a paní Kubešové za to, že se ozvaly a položily panu starostovi pár otázek. Asi když to psaly, tak žádná z nich nečekala takovou bouřlivou reakci. O to větší dík a i naši podporu do budoucna si obě dámy zaslouží! Velmi mě mrzí, že ani po črnácti dnech co příběh dopisu už žije vlastním životem, žádnou z pisatelek nikdo veřejně nepodpořil. Ušetřily některým rodinám nemalé peníze a podle reakce radnice se svým dopisem trefily do černého.
Někteří, kterých se tato věc netýká namítnou "No a co?". Jenže jak je vidět, tak stojí za to se ozvat a nemusí se vždy jednat jen o kroužky a družinu pro děti. Myslím a téměř jsem si jist, že kdyby se takových lidí, co se nebojí ozvat, našlo víc, nejeden problém by měl úplně jiné řešení.
Milé dámy, vřelý dík a pevné zdraví a nervy!
Václav Rázek, 27.9.2012
P.S.: Chcete li podpořit tuto aktivitu svým podpisem, tak se zastavte u mě na faře a nebo vyjádřete svůj postoj příspěvkem na www.vejprnice.eu .